http://svetlopedia.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=%C4%8C Světlopedia - Příspěvky [cs] 2026-04-30T05:49:44Z Příspěvky MediaWiki 1.39.1 http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedia:Sv%C4%9Btlopedia&diff=104 Světlopedia:Světlopedia 2023-12-30T16:03:53Z <p>Č: založena nová stránka s textem „Administrátor světlopedie: Čeněk Svoboda, svobo.c@gmail.com“</p> <hr /> <div>Administrátor světlopedie: Čeněk Svoboda, svobo.c@gmail.com</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Vliv_no%C4%8Dn%C3%ADho_venkovn%C3%ADho_osv%C4%9Btlen%C3%AD_na_rostliny&diff=103 Vliv nočního venkovního osvětlení na rostliny 2023-09-18T09:22:06Z <p>Č: </p> <hr /> <div>'''Ohrožuje světelné znečištění také rostliny?'''<br /> <br /> Fyziologické reakce rostlin na světlo a interakce mezi rostlinami a jinými organismy se po miliony let vyvíjely za stabilního režimu 24hodinových cyklů světla a tmy a (mimo rovníkové oblasti) za pravidelných sezónních změn v délce dne a noci. Podobně jako ostatní organismy, i rostliny jsou těmto změnám dokonale přizpůsobeny a světlo hraje důležitou roli upravující denní i sezónní vzorce chování. Světelné podmínky (kvalita, intenzita a směr světla) mají různé regulační role v mnoha klíčových procesech (jmenujme např. klíčení semen, vývoj semenáčů, fotosyntézu, fotomorfogenezi, fotoperiodismus, cirkadiánní rytmicitu a sezónní fenologické změny).<br /> <br /> Rychlé šíření umělého osvětlení po celém způsobilo nebývalé narušení těchto přirozených světelných cyklů. Umělé světlo je v životním prostředí rozšířené a liší se intenzitou o několik řádů - od slabé, ale téměř všudypřítomné „nebeské záře“ (skyglow, vzniká odrazem světla od atmosféry a zejména od mraků v obrovském okruhu od přesvětlených urbanizovaných oblastí) až po přímé osvětlení městské a příměstské vegetace. <br /> <br /> Jednoznačné hodnocení dopadu světelného znečištění na rostliny může být zdánlivě komplikováno těsností vztahu rostlina – světlo. Pro rostliny totiž světlo zajišťuje zdroj obživy (prostřednictvím fotosyntézy), a současně je nejdůležitějším zdrojem informací o průběhu vegetačního období. Nízké hladiny ozářenosti způsobené světelným znečištěním neposkytují dostatek energie, aby mohla být stimulována fotosyntéza (a bylo tedy možné uvažovat o nějakém „přilepšení“), ale především narušují jiné procesy, které jsou závislé na světle jakožto zdroji informací. <br /> <br /> Světelné znečištění je největším nebezpečím pro synchronizaci přirozených rytmů rostlin s vnějším prostředím.  Stále častěji se objevují práce, které popisují, jak umělé světlo v nočním prostředí ovlivňuje nástup pravidelně se opakujících životních projevů jako je např. rašení pupenů, žloutnutí listů, jejich opad apod. (tzv. fenologii). První práce tohoto typu se objevily dokonce už ve 30. letech 20. století. Příklady máme na podzim a na jaře obvykle blíž než si myslíme – v průběhu podzimu dávají kratší dny některým stromům signál, že je čas zastavit fotosyntézu a připravovat se na opad listů – realokovat zdroje tak, aby byly rostliny co nejlépe chráněny před blížícími se mrazivými zimními teplotami. V blízkosti lamp veřejného osvětlení ale můžeme pozorovat, jaký dopad má na zdravotní stav stromu, pokud je informace o zkracujících se dnech falešně zkreslena - nedostatečná příprava na zimu vede k zámrzu celých větví. Podobně na jaře falešná informace o „dostatečně“ dlouhém dni vede k časnějšímu rašení pupenů, vystavených v této citlivé fázi vývoje riziku jarních mrazíků. Co to udělá se zdravotním stavem stromu? Přestože dlouhodobé účinky změněných světelných podmínek nebyly dosud dostatečně prozkoumány, jisté je, že ztráta zdrojů způsobuje na strom malý, ale opakovaný tlak. To by se mohlo projevit sníženým růstem ve srovnání se stromy stejného druhu rostoucími v přirozeně osvětleném prostředí. Je pravděpodobné, že většímu riziku dramatického zhoršení celkového stavu budou vystaveny stromy v prostředí, kde již existují další abiotické stresové faktory, jejichž účinky se mohou vzájemně prohlubovat (v městech typicky zhoršená kvalita ovzduší, omezená dostupnost vody, zvýšené teploty), a takoví jedinci budou náchylnější i k nejrůznějším chorobám.<br /> <br /> Mezi další uváděné efekty patří změny v nástupu fotoperiodicky řízeného kvetení. Rostliny, u nichž je kvetení řízeno délkou dne, se liší v požadavku na tuto délku – některé jsou ke kvetení stimulovány dlouhými dny, jiné krátkými. Proto ani účinky světelného znečištění na jednotlivé rostliny nebudou stejného typu. Novozélandská dřevina železnatec (Metrosideros excelsa) kvete hojněji v blízkosti lamp veřejného osvětlení než v mezerách mezi nimi. Byly již popsány i první efekty na zemědělské plodiny - jasné reflektorové osvětlení věznice ve státě Ohio narušilo normální vývoj rostlin sóji na okolních polích, v jiném pozorování kukuřice poté, co byly na silnici vedle pole nainstalovány nové silné lampy, rostla sice rychleji, ale rostliny nekvetly. U volně žijících druhů účinky nejspíš zatím zůstávají bez povšimnutí, v experimentálním systému ale již bylo zjištěno, že štírovník (Lotus pedunculatus), produkuje až o 25 % méně květů, pokud je v noci vystaven umělému světlu simulujícímu veřejné osvětlení.<br /> <br /> Co se týče vlivu na další světlem spoluřízené procesy, předpokládá se narušení diurnálního hospodaření s fotoasilimáty (sacharidy) nasyntetizovanými během dne a rozváděnými během noci či narušení cirkadiální rytmicity některých důležitých funkcí, jako je např. otevírání a zavírání průduchů. <br /> <br /> Ukazuje se, že temná perioda je u rostlin podobně jako u jiných organismů určena k zotavení ze stresu včetně zneškodňování některých nebezpečných látek. Právě efektivita těchto fyziologických reakcí sloužících k tzv. nočnímu zotavení může být významně snížena. Jako příklad lze uvést působení troposférického ozonu - nebezpečné látky produkované fotochemickými reakcemi prekurzorů (oxidy dusíku a uhlovodíky) a související se silničním provozem. Experimenty s třemi druhy jetele ukázaly, že vystavení umělému světlo v noci (ekvivalentní přibližně expozici vegetace při pouličním osvětlení) se významně zvýšilo poškození listů ozonem.<br /> <br /> Kromě přímých účinků umělé světlo v noci pravděpodobně ovlivňuje interakce mezi rostlinami navzájem i mezi rostlinami a jinými organismy. V rámci čtyřleté britské studie travních porostů vědci z University of Exeter zjistili, že vystavení populace trav vedlo ke snížení populace jednoho druhu trávy, zatímco další dva druhy reagovaly podpořením svého růstu. Tyto výsledky naznačují, že musíme brát v úvahu i změny ve složení populací včetně možného zvýhodnění problematických, například zavlečených druhů.<br /> <br /> Z hlediska rostlin jako součástí ekosystémů nelze opomenout fakt, že umělé světlo ovlivňuje fyziologii, chování a ekologii býložravců a opylovačů. Podle švýcarské studie umělé světlo v noci narušilo vztahy s opylovači, konkrétně snížilo počet návštěv nočních opylovačů o 62 %. Toto mělo za následek pokles produkce semen o 13 % (rostliny byly opylovány i denními opylovači). Významný vliv světelného znečištění na hmyz je nad rámec tohoto zamyšlení věnovaného rostlinám.<br /> <br /> Závěrem… lze se pokusit navrhnout nějaké řešení k snížení dopadů světelného znečištění na rostliny? U rostlin je situace komplikována existencí více typů receptorů (pro světlo červené, dlouhovlnné červené, modré, UV-B), signalizaci u rostlin tedy narušuje více složek barevného spektra. Optimální je tedy zhasínat či alespoň tlumit a vhodně směrovat každé noční světlo, které není bezprostředně potřeba.  <br /> <br /> <br /> <br /> RNDr. Hana Konrádová, Ph.D.<br /> <br /> <br /> <br /> Další příklady včetně primální literatury lze nalézt v přehledových článcích Bennie et al. 2016 a Singhal et al. 2019.<br /> <br /> Bennie J., Davies T.W., Cruse D., Gaston K.J. (2016): Ecological effects of artificial light at night on wild plants. Journal of Ecology, 104(3): 611–620.<br /> <br /> Singhal R.K., KumarM, Bose B. (2019) Eco-physiological Responses of Artificial Night Light Pollution in Plants. Russian Journal of Plant Physiology, 66(2): 190–202.</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Vliv_no%C4%8Dn%C3%ADho_venkovn%C3%ADho_osv%C4%9Btlen%C3%AD_na_rostliny&diff=102 Vliv nočního venkovního osvětlení na rostliny 2023-09-18T09:21:46Z <p>Č: </p> <hr /> <div>'''Ohrožuje světelné znečištění také rostliny?'''<br /> <br /> Fyziologické reakce rostlin na světlo a interakce mezi rostlinami a jinými organismy se po miliony let vyvíjely za stabilního režimu 24hodinových cyklů světla a tmy a (mimo rovníkové oblasti) za pravidelných sezónních změn v délce dne a noci. Podobně jako ostatní organismy, i rostliny jsou těmto změnám dokonale přizpůsobeny a světlo hraje důležitou roli upravující denní i sezónní vzorce chování. Světelné podmínky (kvalita, intenzita a směr světla) mají různé regulační role v mnoha klíčových procesech (jmenujme např. klíčení semen, vývoj semenáčů, fotosyntézu, fotomorfogenezi, fotoperiodismus, cirkadiánní rytmicitu a sezónní fenologické změny).<br /> <br /> Rychlé šíření umělého osvětlení po celém způsobilo nebývalé narušení těchto přirozených světelných cyklů. Umělé světlo je v životním prostředí rozšířené a liší se intenzitou o několik řádů - od slabé, ale téměř všudypřítomné „nebeské záře“ (skyglow, vzniká odrazem světla od atmosféry a zejména od mraků v obrovském okruhu od přesvětlených urbanizovaných oblastí) až po přímé osvětlení městské a příměstské vegetace. <br /> <br /> Jednoznačné hodnocení dopadu světelného znečištění na rostliny může být zdánlivě komplikováno těsností vztahu rostlina – světlo. Pro rostliny totiž světlo zajišťuje zdroj obživy (prostřednictvím fotosyntézy), a současně je nejdůležitějším zdrojem informací o průběhu vegetačního období. Nízké hladiny ozářenosti způsobené světelným znečištěním neposkytují dostatek energie, aby mohla být stimulována fotosyntéza (a bylo tedy možné uvažovat o nějakém „přilepšení“), ale především narušují jiné procesy, které jsou závislé na světle jakožto zdroji informací. <br /> <br /> Světelné znečištění je největším nebezpečím pro synchronizaci přirozených rytmů rostlin s vnějším prostředím.  Stále častěji se objevují práce, které popisují, jak umělé světlo v nočním prostředí ovlivňuje nástup pravidelně se opakujících životních projevů jako je např. rašení pupenů, žloutnutí listů, jejich opad apod. (tzv. fenologii). První práce tohoto typu se objevily dokonce už ve 30. letech 20. století. Příklady máme na podzim a na jaře obvykle blíž než si myslíme – v průběhu podzimu dávají kratší dny některým stromům signál, že je čas zastavit fotosyntézu a připravovat se na opad listů – realokovat zdroje tak, aby byly rostliny co nejlépe chráněny před blížícími se mrazivými zimními teplotami. V blízkosti lamp veřejného osvětlení ale můžeme pozorovat, jaký dopad má na zdravotní stav stromu, pokud je informace o zkracujících se dnech falešně zkreslena - nedostatečná příprava na zimu vede k zámrzu celých větví. Podobně na jaře falešná informace o „dostatečně“ dlouhém dni vede k časnějšímu rašení pupenů, vystavených v této citlivé fázi vývoje riziku jarních mrazíků. Co to udělá se zdravotním stavem stromu? Přestože dlouhodobé účinky změněných světelných podmínek nebyly dosud dostatečně prozkoumány, jisté je, že ztráta zdrojů způsobuje na strom malý, ale opakovaný tlak. To by se mohlo projevit sníženým růstem ve srovnání se stromy stejného druhu rostoucími v přirozeně osvětleném prostředí. Je pravděpodobné, že většímu riziku dramatického zhoršení celkového stavu budou vystaveny stromy v prostředí, kde již existují další abiotické stresové faktory, jejichž účinky se mohou vzájemně prohlubovat (v městech typicky zhoršená kvalita ovzduší, omezená dostupnost vody, zvýšené teploty), a takoví jedinci budou náchylnější i k nejrůznějším chorobám.<br /> <br /> Mezi další uváděné efekty patří změny v nástupu fotoperiodicky řízeného kvetení. Rostliny, u nichž je kvetení řízeno délkou dne, se liší v požadavku na tuto délku – některé jsou ke kvetení stimulovány dlouhými dny, jiné krátkými. Proto ani účinky světelného znečištění na jednotlivé rostliny nebudou stejného typu. Novozélandská dřevina železnatec (Metrosideros excelsa) kvete hojněji v blízkosti lamp veřejného osvětlení než v mezerách mezi nimi. Byly již popsány i první efekty na zemědělské plodiny - jasné reflektorové osvětlení věznice ve státě Ohio narušilo normální vývoj rostlin sóji na okolních polích, v jiném pozorování kukuřice poté, co byly na silnici vedle pole nainstalovány nové silné lampy, rostla sice rychleji, ale rostliny nekvetly. U volně žijících druhů účinky nejspíš zatím zůstávají bez povšimnutí, v experimentálním systému ale již bylo zjištěno, že štírovník (Lotus pedunculatus), produkuje až o 25 % méně květů, pokud je v noci vystaven umělému světlu simulujícímu veřejné osvětlení.<br /> <br /> Co se týče vlivu na další světlem spoluřízené procesy, předpokládá se narušení diurnálního hospodaření s fotoasilimáty (sacharidy) nasyntetizovanými během dne a rozváděnými během noci či narušení cirkadiální rytmicity některých důležitých funkcí, jako je např. otevírání a zavírání průduchů. <br /> <br /> Ukazuje se, že temná perioda je u rostlin podobně jako u jiných organismů určena k zotavení ze stresu včetně zneškodňování některých nebezpečných látek. Právě efektivita těchto fyziologických reakcí sloužících k tzv. nočnímu zotavení může být významně snížena. Jako příklad lze uvést působení troposférického ozonu - nebezpečné látky produkované fotochemickými reakcemi prekurzorů (oxidy dusíku a uhlovodíky) a související se silničním provozem. Experimenty s třemi druhy jetele ukázaly, že vystavení umělému světlo v noci (ekvivalentní přibližně expozici vegetace při pouličním osvětlení) se významně zvýšilo poškození listů ozonem.<br /> <br /> Kromě přímých účinků umělé světlo v noci pravděpodobně ovlivňuje interakce mezi rostlinami navzájem i mezi rostlinami a jinými organismy. V rámci čtyřleté britské studie travních porostů vědci z University of Exeter zjistili, že vystavení populace trav vedlo ke snížení populace jednoho druhu trávy, zatímco další dva druhy reagovaly podpořením svého růstu. Tyto výsledky naznačují, že musíme brát v úvahu i změny ve složení populací včetně možného zvýhodnění problematických, například zavlečených druhů.<br /> <br /> Z hlediska rostlin jako součástí ekosystémů nelze opomenout fakt, že umělé světlo ovlivňuje fyziologii, chování a ekologii býložravců a opylovačů. Podle švýcarské studie umělé světlo v noci narušilo vztahy s opylovači, konkrétně snížilo počet návštěv nočních opylovačů o 62 %. Toto mělo za následek pokles produkce semen o 13 % (rostliny byly opylovány i denními opylovači). Významný vliv světelného znečištění na hmyz je nad rámec tohoto zamyšlení věnovaného rostlinám.<br /> <br /> Závěrem… lze se pokusit navrhnout nějaké řešení k snížení dopadů světelného znečištění na rostliny? U rostlin je situace komplikována existencí více typů receptorů (pro světlo červené, dlouhovlnné červené, modré, UV-B), signalizaci u rostlin tedy narušuje více složek barevného spektra. Optimální je tedy zhasínat či alespoň tlumit a vhodně směrovat každé noční světlo, které není bezprostředně potřeba.  <br /> <br /> <br /> <br /> RNDr. Hana Konrádová, Ph.D.<br /> Další příklady včetně primální literatury lze nalézt v přehledových článcích Bennie et al. 2016 a Singhal et al. 2019.<br /> <br /> <br /> <br /> Další příklady včetně primální literatury lze nalézt v přehledových článcích Bennie et al. 2016 a Singhal et al. 2019.<br /> <br /> Bennie J., Davies T.W., Cruse D., Gaston K.J. (2016): Ecological effects of artificial light at night on wild plants. Journal of Ecology, 104(3): 611–620.<br /> <br /> Singhal R.K., KumarM, Bose B. (2019) Eco-physiological Responses of Artificial Night Light Pollution in Plants. Russian Journal of Plant Physiology, 66(2): 190–202.</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Vliv_no%C4%8Dn%C3%ADho_venkovn%C3%ADho_osv%C4%9Btlen%C3%AD_na_rostliny&diff=101 Vliv nočního venkovního osvětlení na rostliny 2023-09-18T09:21:29Z <p>Č: </p> <hr /> <div>'''Ohrožuje světelné znečištění také rostliny?'''<br /> <br /> Fyziologické reakce rostlin na světlo a interakce mezi rostlinami a jinými organismy se po miliony let vyvíjely za stabilního režimu 24hodinových cyklů světla a tmy a (mimo rovníkové oblasti) za pravidelných sezónních změn v délce dne a noci. Podobně jako ostatní organismy, i rostliny jsou těmto změnám dokonale přizpůsobeny a světlo hraje důležitou roli upravující denní i sezónní vzorce chování. Světelné podmínky (kvalita, intenzita a směr světla) mají různé regulační role v mnoha klíčových procesech (jmenujme např. klíčení semen, vývoj semenáčů, fotosyntézu, fotomorfogenezi, fotoperiodismus, cirkadiánní rytmicitu a sezónní fenologické změny).<br /> <br /> Rychlé šíření umělého osvětlení po celém způsobilo nebývalé narušení těchto přirozených světelných cyklů. Umělé světlo je v životním prostředí rozšířené a liší se intenzitou o několik řádů - od slabé, ale téměř všudypřítomné „nebeské záře“ (skyglow, vzniká odrazem světla od atmosféry a zejména od mraků v obrovském okruhu od přesvětlených urbanizovaných oblastí) až po přímé osvětlení městské a příměstské vegetace. <br /> <br /> Jednoznačné hodnocení dopadu světelného znečištění na rostliny může být zdánlivě komplikováno těsností vztahu rostlina – světlo. Pro rostliny totiž světlo zajišťuje zdroj obživy (prostřednictvím fotosyntézy), a současně je nejdůležitějším zdrojem informací o průběhu vegetačního období. Nízké hladiny ozářenosti způsobené světelným znečištěním neposkytují dostatek energie, aby mohla být stimulována fotosyntéza (a bylo tedy možné uvažovat o nějakém „přilepšení“), ale především narušují jiné procesy, které jsou závislé na světle jakožto zdroji informací. <br /> <br /> Světelné znečištění je největším nebezpečím pro synchronizaci přirozených rytmů rostlin s vnějším prostředím.  Stále častěji se objevují práce, které popisují, jak umělé světlo v nočním prostředí ovlivňuje nástup pravidelně se opakujících životních projevů jako je např. rašení pupenů, žloutnutí listů, jejich opad apod. (tzv. fenologii). První práce tohoto typu se objevily dokonce už ve 30. letech 20. století. Příklady máme na podzim a na jaře obvykle blíž než si myslíme – v průběhu podzimu dávají kratší dny některým stromům signál, že je čas zastavit fotosyntézu a připravovat se na opad listů – realokovat zdroje tak, aby byly rostliny co nejlépe chráněny před blížícími se mrazivými zimními teplotami. V blízkosti lamp veřejného osvětlení ale můžeme pozorovat, jaký dopad má na zdravotní stav stromu, pokud je informace o zkracujících se dnech falešně zkreslena - nedostatečná příprava na zimu vede k zámrzu celých větví. Podobně na jaře falešná informace o „dostatečně“ dlouhém dni vede k časnějšímu rašení pupenů, vystavených v této citlivé fázi vývoje riziku jarních mrazíků. Co to udělá se zdravotním stavem stromu? Přestože dlouhodobé účinky změněných světelných podmínek nebyly dosud dostatečně prozkoumány, jisté je, že ztráta zdrojů způsobuje na strom malý, ale opakovaný tlak. To by se mohlo projevit sníženým růstem ve srovnání se stromy stejného druhu rostoucími v přirozeně osvětleném prostředí. Je pravděpodobné, že většímu riziku dramatického zhoršení celkového stavu budou vystaveny stromy v prostředí, kde již existují další abiotické stresové faktory, jejichž účinky se mohou vzájemně prohlubovat (v městech typicky zhoršená kvalita ovzduší, omezená dostupnost vody, zvýšené teploty), a takoví jedinci budou náchylnější i k nejrůznějším chorobám.<br /> <br /> Mezi další uváděné efekty patří změny v nástupu fotoperiodicky řízeného kvetení. Rostliny, u nichž je kvetení řízeno délkou dne, se liší v požadavku na tuto délku – některé jsou ke kvetení stimulovány dlouhými dny, jiné krátkými. Proto ani účinky světelného znečištění na jednotlivé rostliny nebudou stejného typu. Novozélandská dřevina železnatec (Metrosideros excelsa) kvete hojněji v blízkosti lamp veřejného osvětlení než v mezerách mezi nimi. Byly již popsány i první efekty na zemědělské plodiny - jasné reflektorové osvětlení věznice ve státě Ohio narušilo normální vývoj rostlin sóji na okolních polích, v jiném pozorování kukuřice poté, co byly na silnici vedle pole nainstalovány nové silné lampy, rostla sice rychleji, ale rostliny nekvetly. U volně žijících druhů účinky nejspíš zatím zůstávají bez povšimnutí, v experimentálním systému ale již bylo zjištěno, že štírovník (Lotus pedunculatus), produkuje až o 25 % méně květů, pokud je v noci vystaven umělému světlu simulujícímu veřejné osvětlení.<br /> <br /> Co se týče vlivu na další světlem spoluřízené procesy, předpokládá se narušení diurnálního hospodaření s fotoasilimáty (sacharidy) nasyntetizovanými během dne a rozváděnými během noci či narušení cirkadiální rytmicity některých důležitých funkcí, jako je např. otevírání a zavírání průduchů. <br /> <br /> Ukazuje se, že temná perioda je u rostlin podobně jako u jiných organismů určena k zotavení ze stresu včetně zneškodňování některých nebezpečných látek. Právě efektivita těchto fyziologických reakcí sloužících k tzv. nočnímu zotavení může být významně snížena. Jako příklad lze uvést působení troposférického ozonu - nebezpečné látky produkované fotochemickými reakcemi prekurzorů (oxidy dusíku a uhlovodíky) a související se silničním provozem. Experimenty s třemi druhy jetele ukázaly, že vystavení umělému světlo v noci (ekvivalentní přibližně expozici vegetace při pouličním osvětlení) se významně zvýšilo poškození listů ozonem.<br /> <br /> Kromě přímých účinků umělé světlo v noci pravděpodobně ovlivňuje interakce mezi rostlinami navzájem i mezi rostlinami a jinými organismy. V rámci čtyřleté britské studie travních porostů vědci z University of Exeter zjistili, že vystavení populace trav vedlo ke snížení populace jednoho druhu trávy, zatímco další dva druhy reagovaly podpořením svého růstu. Tyto výsledky naznačují, že musíme brát v úvahu i změny ve složení populací včetně možného zvýhodnění problematických, například zavlečených druhů.<br /> <br /> Z hlediska rostlin jako součástí ekosystémů nelze opomenout fakt, že umělé světlo ovlivňuje fyziologii, chování a ekologii býložravců a opylovačů. Podle švýcarské studie umělé světlo v noci narušilo vztahy s opylovači, konkrétně snížilo počet návštěv nočních opylovačů o 62 %. Toto mělo za následek pokles produkce semen o 13 % (rostliny byly opylovány i denními opylovači). Významný vliv světelného znečištění na hmyz je nad rámec tohoto zamyšlení věnovaného rostlinám.<br /> <br /> Závěrem… lze se pokusit navrhnout nějaké řešení k snížení dopadů světelného znečištění na rostliny? U rostlin je situace komplikována existencí více typů receptorů (pro světlo červené, dlouhovlnné červené, modré, UV-B), signalizaci u rostlin tedy narušuje více složek barevného spektra. Optimální je tedy zhasínat či alespoň tlumit a vhodně směrovat každé noční světlo, které není bezprostředně potřeba.  <br /> <br /> RNDr. Hana Konrádová, Ph.D.<br /> Další příklady včetně primální literatury lze nalézt v přehledových článcích Bennie et al. 2016 a Singhal et al. 2019.<br /> <br /> Další příklady včetně primální literatury lze nalézt v přehledových článcích Bennie et al. 2016 a Singhal et al. 2019.<br /> <br /> Bennie J., Davies T.W., Cruse D., Gaston K.J. (2016): Ecological effects of artificial light at night on wild plants. Journal of Ecology, 104(3): 611–620.<br /> <br /> Singhal R.K., KumarM, Bose B. (2019) Eco-physiological Responses of Artificial Night Light Pollution in Plants. Russian Journal of Plant Physiology, 66(2): 190–202.</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Vliv_no%C4%8Dn%C3%ADho_venkovn%C3%ADho_osv%C4%9Btlen%C3%AD_na_rostliny&diff=100 Vliv nočního venkovního osvětlení na rostliny 2023-09-18T09:20:59Z <p>Č: založena nová stránka s textem „Delší verze Ohrožuje světelné znečištění také rostliny? Fyziologické reakce rostlin na světlo a interakce mezi rostlinami a jinými organismy se po miliony let vyvíjely za stabilního režimu 24hodinových cyklů světla a tmy a (mimo rovníkové oblasti) za pravidelných sezónních změn v délce dne a noci. Podobně jako ostatní organismy, i rostliny jsou těmto změnám dokonale přizpůsobeny a světlo hraje důležitou roli uprav…“</p> <hr /> <div>Delší verze<br /> <br /> Ohrožuje světelné znečištění také rostliny?<br /> <br /> Fyziologické reakce rostlin na světlo a interakce mezi rostlinami a jinými organismy se po miliony let vyvíjely za stabilního režimu 24hodinových cyklů světla a tmy a (mimo rovníkové oblasti) za pravidelných sezónních změn v délce dne a noci. Podobně jako ostatní organismy, i rostliny jsou těmto změnám dokonale přizpůsobeny a světlo hraje důležitou roli upravující denní i sezónní vzorce chování. Světelné podmínky (kvalita, intenzita a směr světla) mají různé regulační role v mnoha klíčových procesech (jmenujme např. klíčení semen, vývoj semenáčů, fotosyntézu, fotomorfogenezi, fotoperiodismus, cirkadiánní rytmicitu a sezónní fenologické změny).<br /> <br /> Rychlé šíření umělého osvětlení po celém způsobilo nebývalé narušení těchto přirozených světelných cyklů. Umělé světlo je v životním prostředí rozšířené a liší se intenzitou o několik řádů - od slabé, ale téměř všudypřítomné „nebeské záře“ (skyglow, vzniká odrazem světla od atmosféry a zejména od mraků v obrovském okruhu od přesvětlených urbanizovaných oblastí) až po přímé osvětlení městské a příměstské vegetace. <br /> <br /> Jednoznačné hodnocení dopadu světelného znečištění na rostliny může být zdánlivě komplikováno těsností vztahu rostlina – světlo. Pro rostliny totiž světlo zajišťuje zdroj obživy (prostřednictvím fotosyntézy), a současně je nejdůležitějším zdrojem informací o průběhu vegetačního období. Nízké hladiny ozářenosti způsobené světelným znečištěním neposkytují dostatek energie, aby mohla být stimulována fotosyntéza (a bylo tedy možné uvažovat o nějakém „přilepšení“), ale především narušují jiné procesy, které jsou závislé na světle jakožto zdroji informací. <br /> <br /> Světelné znečištění je největším nebezpečím pro synchronizaci přirozených rytmů rostlin s vnějším prostředím.  Stále častěji se objevují práce, které popisují, jak umělé světlo v nočním prostředí ovlivňuje nástup pravidelně se opakujících životních projevů jako je např. rašení pupenů, žloutnutí listů, jejich opad apod. (tzv. fenologii). První práce tohoto typu se objevily dokonce už ve 30. letech 20. století. Příklady máme na podzim a na jaře obvykle blíž než si myslíme – v průběhu podzimu dávají kratší dny některým stromům signál, že je čas zastavit fotosyntézu a připravovat se na opad listů – realokovat zdroje tak, aby byly rostliny co nejlépe chráněny před blížícími se mrazivými zimními teplotami. V blízkosti lamp veřejného osvětlení ale můžeme pozorovat, jaký dopad má na zdravotní stav stromu, pokud je informace o zkracujících se dnech falešně zkreslena - nedostatečná příprava na zimu vede k zámrzu celých větví. Podobně na jaře falešná informace o „dostatečně“ dlouhém dni vede k časnějšímu rašení pupenů, vystavených v této citlivé fázi vývoje riziku jarních mrazíků. Co to udělá se zdravotním stavem stromu? Přestože dlouhodobé účinky změněných světelných podmínek nebyly dosud dostatečně prozkoumány, jisté je, že ztráta zdrojů způsobuje na strom malý, ale opakovaný tlak. To by se mohlo projevit sníženým růstem ve srovnání se stromy stejného druhu rostoucími v přirozeně osvětleném prostředí. Je pravděpodobné, že většímu riziku dramatického zhoršení celkového stavu budou vystaveny stromy v prostředí, kde již existují další abiotické stresové faktory, jejichž účinky se mohou vzájemně prohlubovat (v městech typicky zhoršená kvalita ovzduší, omezená dostupnost vody, zvýšené teploty), a takoví jedinci budou náchylnější i k nejrůznějším chorobám.<br /> <br /> Mezi další uváděné efekty patří změny v nástupu fotoperiodicky řízeného kvetení. Rostliny, u nichž je kvetení řízeno délkou dne, se liší v požadavku na tuto délku – některé jsou ke kvetení stimulovány dlouhými dny, jiné krátkými. Proto ani účinky světelného znečištění na jednotlivé rostliny nebudou stejného typu. Novozélandská dřevina železnatec (Metrosideros excelsa) kvete hojněji v blízkosti lamp veřejného osvětlení než v mezerách mezi nimi. Byly již popsány i první efekty na zemědělské plodiny - jasné reflektorové osvětlení věznice ve státě Ohio narušilo normální vývoj rostlin sóji na okolních polích, v jiném pozorování kukuřice poté, co byly na silnici vedle pole nainstalovány nové silné lampy, rostla sice rychleji, ale rostliny nekvetly. U volně žijících druhů účinky nejspíš zatím zůstávají bez povšimnutí, v experimentálním systému ale již bylo zjištěno, že štírovník (Lotus pedunculatus), produkuje až o 25 % méně květů, pokud je v noci vystaven umělému světlu simulujícímu veřejné osvětlení.<br /> <br /> Co se týče vlivu na další světlem spoluřízené procesy, předpokládá se narušení diurnálního hospodaření s fotoasilimáty (sacharidy) nasyntetizovanými během dne a rozváděnými během noci či narušení cirkadiální rytmicity některých důležitých funkcí, jako je např. otevírání a zavírání průduchů. <br /> <br /> Ukazuje se, že temná perioda je u rostlin podobně jako u jiných organismů určena k zotavení ze stresu včetně zneškodňování některých nebezpečných látek. Právě efektivita těchto fyziologických reakcí sloužících k tzv. nočnímu zotavení může být významně snížena. Jako příklad lze uvést působení troposférického ozonu - nebezpečné látky produkované fotochemickými reakcemi prekurzorů (oxidy dusíku a uhlovodíky) a související se silničním provozem. Experimenty s třemi druhy jetele ukázaly, že vystavení umělému světlo v noci (ekvivalentní přibližně expozici vegetace při pouličním osvětlení) se významně zvýšilo poškození listů ozonem.<br /> <br /> Kromě přímých účinků umělé světlo v noci pravděpodobně ovlivňuje interakce mezi rostlinami navzájem i mezi rostlinami a jinými organismy. V rámci čtyřleté britské studie travních porostů vědci z University of Exeter zjistili, že vystavení populace trav vedlo ke snížení populace jednoho druhu trávy, zatímco další dva druhy reagovaly podpořením svého růstu. Tyto výsledky naznačují, že musíme brát v úvahu i změny ve složení populací včetně možného zvýhodnění problematických, například zavlečených druhů.<br /> <br /> Z hlediska rostlin jako součástí ekosystémů nelze opomenout fakt, že umělé světlo ovlivňuje fyziologii, chování a ekologii býložravců a opylovačů. Podle švýcarské studie umělé světlo v noci narušilo vztahy s opylovači, konkrétně snížilo počet návštěv nočních opylovačů o 62 %. Toto mělo za následek pokles produkce semen o 13 % (rostliny byly opylovány i denními opylovači). Významný vliv světelného znečištění na hmyz je nad rámec tohoto zamyšlení věnovaného rostlinám.<br /> <br /> Závěrem… lze se pokusit navrhnout nějaké řešení k snížení dopadů světelného znečištění na rostliny? U rostlin je situace komplikována existencí více typů receptorů (pro světlo červené, dlouhovlnné červené, modré, UV-B), signalizaci u rostlin tedy narušuje více složek barevného spektra. Optimální je tedy zhasínat či alespoň tlumit a vhodně směrovat každé noční světlo, které není bezprostředně potřeba.  <br /> <br /> RNDr. Hana Konrádová, Ph.D.<br /> <br /> Další příklady včetně primální literatury lze nalézt v přehledových článcích Bennie et al. 2016 a Singhal et al. 2019.<br /> <br /> Bennie J., Davies T.W., Cruse D., Gaston K.J. (2016): Ecological effects of artificial light at night on wild plants. Journal of Ecology, 104(3): 611–620.<br /> <br /> Singhal R.K., KumarM, Bose B. (2019) Eco-physiological Responses of Artificial Night Light Pollution in Plants. Russian Journal of Plant Physiology, 66(2): 190–202.</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Vliv_um%C4%9Bl%C3%A9ho_no%C4%8Dn%C3%ADho_osv%C4%9Btlen%C3%AD_na_ekofyziologick%C3%A9_funkce_rostlin&diff=99 Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin 2023-09-15T10:28:43Z <p>Č: </p> <hr /> <div>Umělé noční světlo, jakožto významný zdroj antropogenního znečištění, bylo dlouhou dobu<br /> přehlíženo, jak mezi laickou veřejností, ale i ve vědecké komunitě a na legislativní úrovni.<br /> Kroky pro omezení negativních dopadů umělého nočního světla jsou přijímány pozdě a<br /> v nedostatečné míře, a právě nízké všeobecné povědomí bylo jedním z podmětů pro vznik<br /> bakalářské práce na toto téma. Rostliny jsou skupinou organismů, kterým je věnováno méně<br /> pozornosti než například člověku, ačkoliv ho svým ekologickým významem daleko převyšují.<br /> Umělé noční světlo má potenciál měnit složení rostlinných společenstev a na ně navázaných<br /> potravních řetězců, na jejichž vrcholu stojí i člověk. Toto se děje posunem rostlinných<br /> fenologických fází, narušením přirozeného vnímání dne a noci, modifikacemi v růstových<br /> vzorcích a morfologických charakteristikách, zvýšeným stresem z ozáření či sníženou<br /> efektivitou fotosyntézy. Právě díky komplexním znalostem interakcí rostlin s umělým nočním<br /> světlem, může společnost efektivně chránit přírodu a zavést nové nezbytné standardy a potřebné<br /> technologie, k zajištění trvalého udržitelného rozvoje.&lt;ref&gt;https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/181208&lt;/ref&gt;<br /> &lt;references /&gt;V oblasti vlnových délek modrého a UV-A světla (320–500 nm) operují tři skupiny fotoreceptorů: fototropiny, kryptochromy a receptory rodiny Zeitlupe - absorpční spektra (vyjma Zeitlupe) viz obrázek 5. Fototropiny a kryptochromy pro modrou oblast, spolu s fytochromy pro červenou, jsou považovány za nejdůležitější receptory pro rostlinou fotomorfogenezi (Han et al. 2007).<br /> [[Soubor:Rostliny A Spektra.png|náhled|graf]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Soubor:Rostliny_A_Spektra.png&diff=98 Soubor:Rostliny A Spektra.png 2023-09-15T10:28:24Z <p>Č: </p> <hr /> <div>graf</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=97 Světlopedie 2023-09-15T08:55:07Z <p>Č: /* Světlo jako polutant */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> <br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|Světelná účinnost zdroje]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|Světelná účinnost záření]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|Definice, značení a jednotky]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|Fotopické a skotopické vidění]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|Stanovení spektrální účinnosti]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|Vztah ke kolorimetrii]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|Spektrální účinnost záření černého tělesa]] ======<br /> ===== [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|Poznámky]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Odkazy|Odkazy]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Reference|Reference]] ======<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== [[Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin]] ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=96 Světlopedie 2023-09-15T08:50:30Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> <br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|Světelná účinnost zdroje]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|Světelná účinnost záření]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|Definice, značení a jednotky]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|Fotopické a skotopické vidění]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|Stanovení spektrální účinnosti]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|Vztah ke kolorimetrii]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|Spektrální účinnost záření černého tělesa]] ======<br /> ===== [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|Poznámky]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Odkazy|Odkazy]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Reference|Reference]] ======<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=95 Světlopedie 2023-09-15T08:42:54Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> <br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]] ======<br /> ===== [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]] ======<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=94 Světlopedie 2023-09-15T08:42:19Z <p>Č: /* : 1 Světelná účinnost zdroje */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]] =====<br /> <br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]] ======<br /> ===== [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]] ======<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=93 Světlopedie 2023-09-15T08:42:10Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> ===== : [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]] ======<br /> ===== [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]] ======<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=92 Světlopedie 2023-09-15T08:41:44Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> :: ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]] ======<br /> ===== [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]] ======<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=91 Světlopedie 2023-09-15T08:41:34Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> : ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]] ======<br /> ===== [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]] ======<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=90 Světlopedie 2023-09-15T08:41:12Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]] ======<br /> ====== [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]] ======<br /> ===== [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]] =====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]] =====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]] ======<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=89 Světlopedie 2023-09-15T08:39:43Z <p>Č: </p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> ===== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]] =====<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=88 Světlopedie 2023-09-15T08:38:51Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> ==== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=87 Světlopedie 2023-09-15T08:38:30Z <p>Č: </p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> ====== [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=86 Světlopedie 2023-09-15T08:38:06Z <p>Č: </p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> : == [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=85 Světlopedie 2023-09-15T08:36:52Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> : [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=84 Světlopedie 2023-09-15T08:28:03Z <p>Č: /* Světlo jako polutant */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=83 Světlopedie 2023-09-15T08:27:39Z <p>Č: /* Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> <br /> <br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> <br /> <br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=82 Světlopedie 2023-09-15T08:27:20Z <p>Č: </p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> <br /> <br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> <br /> <br /> ==== Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin ====<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=81 Světlopedie 2023-09-15T08:26:25Z <p>Č: /* Světlo jako polutant */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> <br /> <br /> === Vliv světelného znečištění na rostliny ===<br /> &lt;blockquote&gt;1.5.1.1 Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Help:Contents|Uživatelská příručka]] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings|Nastavení konfigurace]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:FAQ|Často kladené otázky o MediaWiki]]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources|Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]]<br /> * [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam|Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=80 Světlopedie 2023-09-15T08:21:34Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]]<br /> : * [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]]<br /> : ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Help:Contents Uživatelská příručka] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings Nastavení konfigurace]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=79 Světlopedie 2023-09-15T08:21:11Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> :: * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> :: * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> :: * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3 Poznámky]]<br /> :: * [[Světelná účinnost#Odkazy|4 Odkazy]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1 Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Help:Contents Uživatelská příručka] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings Nastavení konfigurace]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=78 Světlopedie 2023-09-15T08:20:53Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> :: * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> :: * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> :: * [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3Poznámky]]<br /> :: * [[Světelná účinnost#Odkazy|4Odkazy]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Reference|4.1Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Help:Contents Uživatelská příručka] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings Nastavení konfigurace]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=77 Světlopedie 2023-09-15T08:20:34Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> :: * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> :: * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> ::* [[Světelná účinnost#Pozn%C3%A1mky|3Poznámky]]<br /> ::* [[Světelná účinnost#Odkazy|4Odkazy]]<br /> ::** [[Světelná účinnost#Reference|4.1Reference]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Help:Contents Uživatelská příručka] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings Nastavení konfigurace]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=76 Světlopedie 2023-09-15T08:19:54Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> :: * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> :: * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> :: ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Help:Contents Uživatelská příručka] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings Nastavení konfigurace]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=75 Světlopedie 2023-09-15T08:19:37Z <p>Č: /* Světelná účinnost K [lm·W−1] */</p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> ::::: * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> ::::: * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> ::::: ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> ::::: ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> ::::: ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> ::::: ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> ::::: ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> ::::: ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Help:Contents Uživatelská příručka] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings Nastavení konfigurace]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Btlopedie&diff=74 Světlopedie 2023-09-15T08:17:18Z <p>Č: </p> <hr /> <div>= Světlo =<br /> '''Světlo''' je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz do 7,9×10&lt;sup&gt;14&lt;/sup&gt; Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice. Studiem světla a jeho interakcemi s hmotou se zabývá optika.<br /> <br /> == Fyzikální vlastnosti světla ==<br /> <br /> === Radiometrie ===<br /> <br /> === Fotometrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvantitativně''' z hlediska jeho působení na průměrné lidské oko (zohledňuje citlivost oka na různé vlnové délky světla). Přestože popisuje subjektivní vnímání (oči různých lidí se mírně liší), jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně. Fotometrické veličiny jsou analogické radiometrickým, jejich vztah je dán normativně. Standardní hodnoty pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (CIE) v roce 1971 a schváleny Mezinárodním výborem pro míry a váhy. Pro přepočet se používá spektrální hustoty radiometrické veličiny. Při přepočtu radiometrických veličin na fotometrické je respektován vliv spektrální citlivosti oka pomocí funkce V(λ).<br /> <br /> [[Soubor:V(λ).png|žádné|náhled|Křivka jasové citlivosti standartního pozorovatele V(λ) omezí původní radiaci na energii využitelnou pro jasový podnět u průměrného člověka.]]<br /> [[Soubor:V(λ) 1.png|okraj|žádné|náhled|300x300pixelů|Výsledná “spektrálně omezená” energie již není vyjádřena v původních radiačních wattech, ale v lumenech (násobeno převodním koeficientem).]]&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Světelný tok&lt;/u&gt; Φ [lm] ====<br /> <br /> Světelná tok je analogická veličina k zářivému toku, udává množství světelné energie vyzařované do prostoru. <br /> <br /> Jednotkou je lumen, který je definován jako světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu 1 steradiánu bodovým zdrojem, jehož svítivost je ve všech směrech 1 kandela. <br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Svítivost&lt;/u&gt; I [cd] ====<br /> Svítivost je analogická veličina k zářivosti, udává intenzitu světelného toku v daném směru (prostorový úhel). <br /> <br /> Jednotkou je kandela, jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.[[Soubor:Svítivost.png|vlevo|bezrámu]]&lt;sub&gt;dΦ je světelný tok vyzařující do prostorového úhlu&lt;/sub&gt;<br /> <br /> &lt;sup&gt;dΩ je prostorový úhel&lt;/sup&gt; <br /> <br /> &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Intenzita osvětlení&lt;/u&gt; E [lx]~[lm·m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;] ====<br /> Osvětlení je analogická veličina k ozáření, vyjadřuje světelný tok dopadající na osvětlovanou plochu. <br /> <br /> Jednotkou je lux, který je definován jako světelný tok 1lm dopadající na plochu 1m². &lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;<br /> ==== &lt;u&gt;Jas&lt;/u&gt; L [cd·m&lt;sup&gt;−2]&lt;/sup&gt; ====<br /> Jas je analogická veličina k zářivosti. ???<br /> <br /> ==== &lt;u&gt;Světelná účinnost&lt;/u&gt; K [lm·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;] ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20zdroje|1 Světelná účinnost zdroje]]<br /> * [[Světelná účinnost#Sv%C4%9Bteln%C3%A1%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD|2 Světelná účinnost záření]]<br /> ** [[Světelná účinnost#Definice%2C%20zna%C4%8Den%C3%AD%20a%20jednotky|2.1 Definice, značení a jednotky]]<br /> ** [[Světelná účinnost#Fotopick%C3%A9%20a%20skotopick%C3%A9%20vid%C4%9Bn%C3%AD|2.2 Fotopické a skotopické vidění]]<br /> ** [[Světelná účinnost#Stanoven%C3%AD%20spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnosti|2.3 Stanovení spektrální účinnosti]]<br /> ** [[Světelná účinnost#Vztah%20ke%20kolorimetrii|2.4 Vztah ke kolorimetrii]]<br /> ** [[Světelná účinnost#Vz%C3%A1jemn%C3%A9%20vztahy%20fotometrick%C3%BDch%20a%20radiometrick%C3%BDch%20veli%C4%8Din|2.5 Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin]]<br /> ** [[Světelná účinnost#Spektr%C3%A1ln%C3%AD%20%C3%BA%C4%8Dinnost%20z%C3%A1%C5%99en%C3%AD%20%C4%8Dern%C3%A9ho%20t%C4%9Blesa|2.6 Spektrální účinnost záření černého tělesa]]<br /> &lt;blockquote&gt;&lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Kolorimetrie ===<br /> Popisuje světlo '''kvalitativně'''.&lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ CCT – Náhradní teplota chromatičnosti ====<br /> <br /> ==== ▶ CRI – Index podání barev ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> === Spektrometrie ===<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ==== ▶ Spektrální hustota intenzity záření ====<br /> <br /> ==== ▶ Spektrální citlivost a spektrální odezva ====<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Parametry světla a svícení ==<br /> <br /> === Intenzita světla ===<br /> SPD - rozložení energie viditelného záření<br /> <br /> Svítivost - candela<br /> <br /> Světelný tok - lumen<br /> <br /> Osvětlenost - lux<br /> <br /> === Denní doba svícení ===<br /> <br /> === Světelné spektrum ===<br /> Barva světla - náhradní teplota chromatičnosti ([[Barevná teplota]])<br /> <br /> Index podání barev<br /> <br /> === Směrování světla ===<br /> Přirozené svícení dle denní doby<br /> <br /> Způsoby vyzařování svítidel<br /> <br /> == Světelné zdroje ==<br /> <br /> === Přírodní zdroje světla ===<br /> <br /> === Biologické zdroje světla ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje neelektrické ===<br /> <br /> === Tepelné zdroje elektrické ===<br /> <br /> === Výbojové zdroje ===<br /> <br /> ==== Nízkotlaké ====<br /> Elektrodové <br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> ==== Vysokotlaké ====<br /> Elektrodové<br /> <br /> Bezelektrodové<br /> <br /> === LED ===<br /> <br /> == Svítidla ==<br /> Do bytu<br /> <br /> Kancelářské<br /> <br /> Architektonické<br /> <br /> Veřejné osvětlení<br /> <br /> Průmyslová svítidla<br /> <br /> Nouzová svítidla<br /> <br /> Důlní a nevýbušná svítidla<br /> <br /> == Světlo jako polutant ==<br /> <br /> # Air pollution<br /> # Water pollution<br /> # Soil pollution<br /> # Light pollution<br /> # Plastic pollution<br /> # Noise pollution<br /> <br /> == Správné svícení dle cirkadiánních rytmů ==<br /> <br /> == [[Světlo v umění]] ==<br /> <br /> == Umělé světlo a pěstování rostlin ==<br /> <br /> == Světlo v legislativě ==<br /> Světlo v zákonech<br /> <br /> Světlo v normách<br /> <br /> == Knihy, skripta a publikace o světle ==<br /> Biodynamické osvětlení<br /> <br /> NightTune<br /> <br /> Tunable white <br /> <br /> Prokognitivní osvětlení<br /> <br /> Plnospektrální osvětlení<br /> == Koncepce světlopedie ==<br /> <br /> Vždy vše musí začít prvním odstavcem jednoduše pro 1. stupeň ZŠ a postupně dolů zodborňovat přes lehce odborné až po vědeckou úroveň.<br /> <br /> Ideální by bylo možné přepínání režimů:<br /> <br /> Žádný režim = postupně jak jsem napsal<br /> <br /> Začátečník<br /> <br /> Pokročilý <br /> <br /> Expert<br /> <br /> [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Help:Contents Uživatelská příručka] vám napoví, jak používat MediaWiki.<br /> <br /> == Začínáme ==<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Configuration_settings Nastavení konfigurace]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:FAQ Často kladené otázky o MediaWiki]<br /> * [https://lists.wikimedia.org/postorius/lists/mediawiki-announce.lists.wikimedia.org/ E-mailová konference oznámení MediaWiki]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Localisation#Translation_resources Překlad MediaWiki do vašeho jazyka]<br /> * [https://www.mediawiki.org/wiki/Special:MyLanguage/Manual:Combating_spam Naučte se bojovat se spamem na vaší wiki]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Vliv_um%C4%9Bl%C3%A9ho_no%C4%8Dn%C3%ADho_osv%C4%9Btlen%C3%AD_na_ekofyziologick%C3%A9_funkce_rostlin&diff=73 Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin 2023-09-13T18:28:18Z <p>Č: </p> <hr /> <div>Umělé noční světlo, jakožto významný zdroj antropogenního znečištění, bylo dlouhou dobu<br /> přehlíženo, jak mezi laickou veřejností, ale i ve vědecké komunitě a na legislativní úrovni.<br /> Kroky pro omezení negativních dopadů umělého nočního světla jsou přijímány pozdě a<br /> v nedostatečné míře, a právě nízké všeobecné povědomí bylo jedním z podmětů pro vznik<br /> bakalářské práce na toto téma. Rostliny jsou skupinou organismů, kterým je věnováno méně<br /> pozornosti než například člověku, ačkoliv ho svým ekologickým významem daleko převyšují.<br /> Umělé noční světlo má potenciál měnit složení rostlinných společenstev a na ně navázaných<br /> potravních řetězců, na jejichž vrcholu stojí i člověk. Toto se děje posunem rostlinných<br /> fenologických fází, narušením přirozeného vnímání dne a noci, modifikacemi v růstových<br /> vzorcích a morfologických charakteristikách, zvýšeným stresem z ozáření či sníženou<br /> efektivitou fotosyntézy. Právě díky komplexním znalostem interakcí rostlin s umělým nočním<br /> světlem, může společnost efektivně chránit přírodu a zavést nové nezbytné standardy a potřebné<br /> technologie, k zajištění trvalého udržitelného rozvoje.&lt;ref&gt;https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/181208&lt;/ref&gt;</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Vliv_um%C4%9Bl%C3%A9ho_no%C4%8Dn%C3%ADho_osv%C4%9Btlen%C3%AD_na_ekofyziologick%C3%A9_funkce_rostlin&diff=72 Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin 2023-09-13T18:26:26Z <p>Č: založena nová stránka s textem „Umělé noční světlo, jakožto významný zdroj antropogenního znečištění, bylo dlouhou dobu přehlíženo, jak mezi laickou veřejností, ale i ve vědecké komunitě a na legislativní úrovni. Kroky pro omezení negativních dopadů umělého nočního světla jsou přijímány pozdě a v nedostatečné míře, a právě nízké všeobecné povědomí bylo jedním z podmětů pro vznik bakalářské práce na toto téma. Rostliny jsou skupi…“</p> <hr /> <div>Umělé noční světlo, jakožto významný zdroj antropogenního znečištění, bylo dlouhou dobu<br /> přehlíženo, jak mezi laickou veřejností, ale i ve vědecké komunitě a na legislativní úrovni.<br /> Kroky pro omezení negativních dopadů umělého nočního světla jsou přijímány pozdě a<br /> v nedostatečné míře, a právě nízké všeobecné povědomí bylo jedním z podmětů pro vznik<br /> bakalářské práce na toto téma. Rostliny jsou skupinou organismů, kterým je věnováno méně<br /> pozornosti než například člověku, ačkoliv ho svým ekologickým významem daleko převyšují.<br /> Umělé noční světlo má potenciál měnit složení rostlinných společenstev a na ně navázaných<br /> potravních řetězců, na jejichž vrcholu stojí i člověk. Toto se děje posunem rostlinných<br /> fenologických fází, narušením přirozeného vnímání dne a noci, modifikacemi v růstových<br /> vzorcích a morfologických charakteristikách, zvýšeným stresem z ozáření či sníženou<br /> efektivitou fotosyntézy. Právě díky komplexním znalostem interakcí rostlin s umělým nočním<br /> světlem, může společnost efektivně chránit přírodu a zavést nové nezbytné standardy a potřebné<br /> technologie, k zajištění trvalého udržitelného rozvoje.</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=71 Světelná účinnost 2023-08-31T11:21:31Z <p>Č: </p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;MURPHY, Tom. ''Maximum Efficiency of White Light'' [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> KLIPSTEIN, Donald. ''The Most Efficient LEDs and where to get them!'' [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. ''Nová soustava jednotek''. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. S. 375–377.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. ''Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.''. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;!--<br /> &lt;ref name=&quot;xmurphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;xvega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;xklipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> --&gt;<br /> &lt;/references&gt;</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=70 Světelná účinnost 2023-08-31T11:20:07Z <p>Č: </p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;MURPHY, Tom. ''Maximum Efficiency of White Light'' [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> KLIPSTEIN, Donald. ''The Most Efficient LEDs and where to get them!'' [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. ''Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.''. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. ''Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.''. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;!--<br /> &lt;ref name=&quot;xmurphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;xvega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;xklipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> --&gt;<br /> &lt;/references&gt;</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=69 Světelná účinnost 2023-08-31T11:17:05Z <p>Č: /* Reference */</p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;MURPHY, Tom. ''Maximum Efficiency of White Light'' [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> KLIPSTEIN, Donald. ''The Most Efficient LEDs and where to get them!'' [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. ''Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.''. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. ''Nová soustava jednotek''. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. S. 375–377.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;!--<br /> &lt;ref name=&quot;xmurphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;xvega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;xklipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> --&gt;<br /> &lt;/references&gt;</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=68 Světelná účinnost 2023-08-31T11:16:25Z <p>Č: /* Reference */</p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;MURPHY, Tom. ''Maximum Efficiency of White Light'' [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> KLIPSTEIN, Donald. ''The Most Efficient LEDs and where to get them!'' [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. ''Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.''. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. ''Nová soustava jednotek''. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. S. 375–377.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;xmurphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;xvega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;xklipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/references&gt;</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=67 Světelná účinnost 2023-08-31T11:16:07Z <p>Č: /* Reference */</p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;MURPHY, Tom. ''Maximum Efficiency of White Light'' [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> KLIPSTEIN, Donald. ''The Most Efficient LEDs and where to get them!'' [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. ''Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.''. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. ''Nová soustava jednotek''. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. S. 375–377.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/references&gt;</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=66 Světelná účinnost 2023-08-31T11:14:54Z <p>Č: /* Reference */</p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;MURPHY, Tom. ''Maximum Efficiency of White Light'' [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> KLIPSTEIN, Donald. ''The Most Efficient LEDs and where to get them!'' [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. ''Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.''. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. ''Nová soustava jednotek''. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. S. 375–377.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/references&gt;<br /> <br /> Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších) [online]. Vega společnost s ručením omezeným, 2008-01-13 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.<br /> MURPHY, Tom. Maximum Efficiency of White Light [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> KLIPSTEIN, Donald. The Most Efficient LEDs and where to get them! [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.<br /> ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. Nová soustava jednotek. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. S. 375–377.<br /> Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. dostupné online. Kapitola 2.3.7. Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIPM), 2010. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=65 Světelná účinnost 2023-08-31T11:12:13Z <p>Č: /* Reference */</p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;MURPHY, Tom. ''Maximum Efficiency of White Light'' [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Šindelář<br /> | jméno = Václav<br /> | příjmení2 = Smrž<br /> | jméno2 = Ladislav<br /> | příjmení3 = Beťák<br /> | jméno3 = Zdeněk<br /> | titul = Nová soustava jednotek<br /> | vydání = 3.<br /> | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 672<br /> | edice = Odborná literatura pro učitele<br /> | strany = 375–377<br /> | id = 14-539-81 <br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Horák<br /> | jméno = Zdeněk<br /> | příjmení2 = Krupka<br /> | jméno2 = František<br /> | titul = Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.<br /> | vydání = 3<br /> | vydavatel = SNTL/Alfa<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 1136<br /> | kapitola = 7.3.1<br /> | strany = 780–784<br /> | id = 04-017-81<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references responsive=&quot;0&quot;&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/references&gt;<br /> <br /> Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších) [online]. Vega společnost s ručením omezeným, 2008-01-13 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.<br /> MURPHY, Tom. Maximum Efficiency of White Light [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> KLIPSTEIN, Donald. The Most Efficient LEDs and where to get them! [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.<br /> ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. Nová soustava jednotek. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. S. 375–377.<br /> Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. dostupné online. Kapitola 2.3.7. Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIPM), 2010. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=64 Světelná účinnost 2023-08-31T11:11:17Z <p>Č: </p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;MURPHY, Tom. ''Maximum Efficiency of White Light'' [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Šindelář<br /> | jméno = Václav<br /> | příjmení2 = Smrž<br /> | jméno2 = Ladislav<br /> | příjmení3 = Beťák<br /> | jméno3 = Zdeněk<br /> | titul = Nová soustava jednotek<br /> | vydání = 3.<br /> | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 672<br /> | edice = Odborná literatura pro učitele<br /> | strany = 375–377<br /> | id = 14-539-81 <br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Horák<br /> | jméno = Zdeněk<br /> | příjmení2 = Krupka<br /> | jméno2 = František<br /> | titul = Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.<br /> | vydání = 3<br /> | vydavatel = SNTL/Alfa<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 1136<br /> | kapitola = 7.3.1<br /> | strany = 780–784<br /> | id = 04-017-81<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/references&gt;<br /> <br /> Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších) [online]. Vega společnost s ručením omezeným, 2008-01-13 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.<br /> MURPHY, Tom. Maximum Efficiency of White Light [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> KLIPSTEIN, Donald. The Most Efficient LEDs and where to get them! [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.<br /> ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. Nová soustava jednotek. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. S. 375–377.<br /> Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. dostupné online. Kapitola 2.3.7. Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIPM), 2010. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=63 Světelná účinnost 2023-08-31T11:08:38Z <p>Č: /* Reference */</p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Šindelář<br /> | jméno = Václav<br /> | příjmení2 = Smrž<br /> | jméno2 = Ladislav<br /> | příjmení3 = Beťák<br /> | jméno3 = Zdeněk<br /> | titul = Nová soustava jednotek<br /> | vydání = 3.<br /> | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 672<br /> | edice = Odborná literatura pro učitele<br /> | strany = 375–377<br /> | id = 14-539-81 <br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Horák<br /> | jméno = Zdeněk<br /> | příjmení2 = Krupka<br /> | jméno2 = František<br /> | titul = Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.<br /> | vydání = 3<br /> | vydavatel = SNTL/Alfa<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 1136<br /> | kapitola = 7.3.1<br /> | strany = 780–784<br /> | id = 04-017-81<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/references&gt;<br /> <br /> Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších) [online]. Vega společnost s ručením omezeným, 2008-01-13 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.<br /> MURPHY, Tom. Maximum Efficiency of White Light [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> KLIPSTEIN, Donald. The Most Efficient LEDs and where to get them! [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.<br /> ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. Nová soustava jednotek. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. S. 375–377.<br /> Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. dostupné online. Kapitola 2.3.7. Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIPM), 2010. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Citace_elektronick%C3%A9_monografie&diff=62 Šablona:Citace elektronické monografie 2023-08-31T11:07:18Z <p>Č: založena nová stránka s textem „Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších) [online]. Vega společnost s ručením omezeným, 2008-01-13 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.“</p> <hr /> <div>Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších) [online]. Vega společnost s ručením omezeným, 2008-01-13 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=61 Světelná účinnost 2023-08-31T11:07:02Z <p>Č: /* Reference */</p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Šindelář<br /> | jméno = Václav<br /> | příjmení2 = Smrž<br /> | jméno2 = Ladislav<br /> | příjmení3 = Beťák<br /> | jméno3 = Zdeněk<br /> | titul = Nová soustava jednotek<br /> | vydání = 3.<br /> | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 672<br /> | edice = Odborná literatura pro učitele<br /> | strany = 375–377<br /> | id = 14-539-81 <br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Horák<br /> | jméno = Zdeněk<br /> | příjmení2 = Krupka<br /> | jméno2 = František<br /> | titul = Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.<br /> | vydání = 3<br /> | vydavatel = SNTL/Alfa<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 1136<br /> | kapitola = 7.3.1<br /> | strany = 780–784<br /> | id = 04-017-81<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/references&gt;<br /> <br /> <br /> Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších) [online]. Vega společnost s ručením omezeným, 2008-01-13 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.<br /> <br /> <br /> Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších) [online]. Vega společnost s ručením omezeným, 2008-01-13 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.<br /> MURPHY, Tom. Maximum Efficiency of White Light [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> KLIPSTEIN, Donald. The Most Efficient LEDs and where to get them! [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.<br /> ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. Nová soustava jednotek. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. S. 375–377.<br /> Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. dostupné online. Kapitola 2.3.7. Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIPM), 2010. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=60 Světelná účinnost 2023-08-31T11:02:24Z <p>Č: </p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Šindelář<br /> | jméno = Václav<br /> | příjmení2 = Smrž<br /> | jméno2 = Ladislav<br /> | příjmení3 = Beťák<br /> | jméno3 = Zdeněk<br /> | titul = Nová soustava jednotek<br /> | vydání = 3.<br /> | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 672<br /> | edice = Odborná literatura pro učitele<br /> | strany = 375–377<br /> | id = 14-539-81 <br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Horák<br /> | jméno = Zdeněk<br /> | příjmení2 = Krupka<br /> | jméno2 = František<br /> | titul = Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.<br /> | vydání = 3<br /> | vydavatel = SNTL/Alfa<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 1136<br /> | kapitola = 7.3.1<br /> | strany = 780–784<br /> | id = 04-017-81<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/references&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších) [online]. Vega společnost s ručením omezeným, 2008-01-13 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.<br /> MURPHY, Tom. Maximum Efficiency of White Light [online]. 2011-07-31 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> KLIPSTEIN, Donald. The Most Efficient LEDs and where to get them! [online]. 2012-05-14 [cit. 2012-05-18]. Dostupné online. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> HORÁK, Zdeněk; KRUPKA, František. Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.. 3. vyd. Praha: SNTL/Alfa, 1981. 1136 s. 04-017-81. Kapitola 7.3.1, s. 780–784.<br /> ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. Nová soustava jednotek. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. (Odborná literatura pro učitele). 14-539-81. S. 375–377.<br /> Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. dostupné online. Kapitola 2.3.7. Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIPM), 2010. (anglicky)<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> ČSN ISO 31-6 VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.<br /> http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=59 Světelná účinnost 2023-08-31T10:57:39Z <p>Č: /* Odkazy */</p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Šindelář<br /> | jméno = Václav<br /> | příjmení2 = Smrž<br /> | jméno2 = Ladislav<br /> | příjmení3 = Beťák<br /> | jméno3 = Zdeněk<br /> | titul = Nová soustava jednotek<br /> | vydání = 3.<br /> | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 672<br /> | edice = Odborná literatura pro učitele<br /> | strany = 375–377<br /> | id = 14-539-81 <br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Horák<br /> | jméno = Zdeněk<br /> | příjmení2 = Krupka<br /> | jméno2 = František<br /> | titul = Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.<br /> | vydání = 3<br /> | vydavatel = SNTL/Alfa<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 1136<br /> | kapitola = 7.3.1<br /> | strany = 780–784<br /> | id = 04-017-81<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/references&gt;</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=58 Světelná účinnost 2023-08-31T10:56:39Z <p>Č: /* Reference */</p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Šindelář<br /> | jméno = Václav<br /> | příjmení2 = Smrž<br /> | jméno2 = Ladislav<br /> | příjmení3 = Beťák<br /> | jméno3 = Zdeněk<br /> | titul = Nová soustava jednotek<br /> | vydání = 3.<br /> | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 672<br /> | edice = Odborná literatura pro učitele<br /> | strany = 375–377<br /> | id = 14-539-81 <br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Horák<br /> | jméno = Zdeněk<br /> | příjmení2 = Krupka<br /> | jméno2 = František<br /> | titul = Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.<br /> | vydání = 3<br /> | vydavatel = SNTL/Alfa<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 1136<br /> | kapitola = 7.3.1<br /> | strany = 780–784<br /> | id = 04-017-81<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Reference ===<br /> <br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;&lt;ref name=&quot;murphy2&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie|příjmení=Murphy|jméno=Tom|titul=Maximum Efficiency of White Light|url=http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf|datum vydání=2011-07-31|datum přístupu=2012-05-18|jazyk=anglicky}}&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;vega2&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie|titul=Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)|vydavatel=Vega společnost s ručením omezeným|url=http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/|datum vydání=2008-01-13|datum přístupu=2012-05-18|jazyk=česky}}&lt;/ref&gt; &lt;ref name=&quot;klipstein2&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie|příjmení=Klipstein|jméno=Donald|titul=The Most Efficient LEDs and where to get them!|url=http://donklipstein.com/led.html|datum aktualizace=|datum vydání=2012-05-14|datum přístupu=2012-05-18|jazyk=anglicky}}&lt;/ref&gt;&lt;/references&gt;<br /> <br /> === Související články ===<br /> <br /> * [https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotometrick%C3%A9_veli%C4%8Diny fotometrické veličiny]<br /> * [https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C4%8Dinnost_(fyzika) účinnost (fyzika)]<br /> <br /> [[Kategorie:Fotometrické veličiny]]<br /> [[Kategorie:Osvětlovací technika]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=57 Světelná účinnost 2023-08-31T10:54:56Z <p>Č: </p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;/&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;/&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Šindelář<br /> | jméno = Václav<br /> | příjmení2 = Smrž<br /> | jméno2 = Ladislav<br /> | příjmení3 = Beťák<br /> | jméno3 = Zdeněk<br /> | titul = Nová soustava jednotek<br /> | vydání = 3.<br /> | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 672<br /> | edice = Odborná literatura pro učitele<br /> | strany = 375–377<br /> | id = 14-539-81 <br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Horák<br /> | jméno = Zdeněk<br /> | příjmení2 = Krupka<br /> | jméno2 = František<br /> | titul = Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.<br /> | vydání = 3<br /> | vydavatel = SNTL/Alfa<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 1136<br /> | kapitola = 7.3.1<br /> | strany = 780–784<br /> | id = 04-017-81<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> === Reference ===<br /> &lt;references&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;murphy&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Murphy<br /> | jméno = Tom<br /> | titul = Maximum Efficiency of White Light<br /> | url = http://physics.ucsd.edu/~tmurphy/papers/lumens-per-watt.pdf<br /> | datum vydání = 2011-07-31<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;vega&quot;&gt;{{Citace elektronické monografie<br /> | titul = Světelná účinnost zdrojů světla (žárovky, kompaktní zářivky, výbojky a dalších)<br /> | vydavatel = Vega společnost s ručením omezeným<br /> | url = http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/zarovka-usporna-zarovka-mnozstvi-svetla/<br /> | datum vydání = 2008-01-13<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = česky<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;&gt;<br /> {{Citace elektronické monografie<br /> | příjmení = Klipstein<br /> | jméno = Donald<br /> | titul = The Most Efficient LEDs and where to get them!<br /> | url = http://donklipstein.com/led.html<br /> | datum aktualizace =<br /> | datum vydání = 2012-05-14<br /> | datum přístupu = 2012-05-18<br /> | jazyk = anglicky<br /> }}<br /> &lt;/ref&gt;<br /> &lt;/references&gt;<br /> <br /> === Související články ===<br /> * [[fotometrické veličiny]]<br /> * [[účinnost (fyzika)]]<br /> <br /> {{Fotometrické a radiometrické veličiny}}<br /> {{Autoritní data}}<br /> <br /> {{Portály|Fyzika}}<br /> <br /> [[Kategorie:Fotometrické veličiny]]<br /> [[Kategorie:Osvětlovací technika]]</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=56 Světelná účinnost 2023-08-31T10:54:25Z <p>Č: </p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;/&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;/&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Šindelář<br /> | jméno = Václav<br /> | příjmení2 = Smrž<br /> | jméno2 = Ladislav<br /> | příjmení3 = Beťák<br /> | jméno3 = Zdeněk<br /> | titul = Nová soustava jednotek<br /> | vydání = 3.<br /> | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 672<br /> | edice = Odborná literatura pro učitele<br /> | strany = 375–377<br /> | id = 14-539-81 <br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Horák<br /> | jméno = Zdeněk<br /> | příjmení2 = Krupka<br /> | jméno2 = František<br /> | titul = Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.<br /> | vydání = 3<br /> | vydavatel = SNTL/Alfa<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 1136<br /> | kapitola = 7.3.1<br /> | strany = 780–784<br /> | id = 04-017-81<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> &lt;references group=&quot;pozn.&quot; /&gt;</div> Č http://svetlopedia.cz/index.php?title=Sv%C4%9Bteln%C3%A1_%C3%BA%C4%8Dinnost&diff=55 Světelná účinnost 2023-08-31T10:53:19Z <p>Č: </p> <hr /> <div>'''Světelná účinnost zdroje''' (někdy se též označuje jako měrný světelný výkon) vyjadřuje, jak účinně zdroj mění vstupní energii na viditelné světlo. Podobný pojem je '''světelná účinnost záření''', která porovnává množství viditelného světla s&amp;nbsp;celkovým [[zářivý výkon|zářivým výkonem]] zdroje ve všech oblastech [[elektromagnetické spektrum|spektra]]. Mluví-li se stručně o&amp;nbsp;''světelné účinnosti'', je třeba poznat z&amp;nbsp;[[Kontext (lingvistika)|kontextu]], který z&amp;nbsp;těchto pojmů je tím míněn.<br /> <br /> V&amp;nbsp;obou případech se světelná účinnosti značí ''K'' a její jednotkou v&amp;nbsp;[[soustava SI|soustavě SI]] je [[lumen]] na [[watt]]:<br /> : &lt;nowiki&gt;[&lt;/nowiki&gt;''K''&lt;nowiki&gt;]&lt;/nowiki&gt; = lm/W = cd·sr·W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; = [[kandela|cd]]·[[steradián|sr]]·[[sekunda|s]]&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;·[[metr|m]]&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt;·[[kilogram|kg]]&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.<br /> <br /> == Světelná účinnost zdroje ==<br /> Pojem účinnost obvykle vyjadřuje poměr „co chceme“ / „za co platíme“. V&amp;nbsp;případě [[svítidlo|svítidla]] potřebujeme [[světelný tok]] (v&amp;nbsp;lumenech) a platíme nejčastěji za [[elektrická energie|elektrický]] [[příkon]] (ve wattech). U&amp;nbsp;tepelných zdrojů světla ([[svíčka]], [[petrolejová lampa|petrolejka]], [[plynová lampa]] apod.) je vstupem [[teplo|tepelný]] výkon [[hoření]].<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=0 cellspacing=0 cellpadding=0<br /> |+Orientační hodnoty světelné účinnosti některých běžných zdrojů světla&lt;ref name=&quot;vega&quot;/&gt;<br /> ! svítidlo<br /> ! K [lm/W]<br /> ! poznámka<br /> |-<br /> | [[svíčka]]<br /> | 0,15–0,3<br /> | 1&amp;nbsp;cd, 40-80&amp;nbsp;W<br /> |-<br /> | klasická [[žárovka]]<br /> | 10–15<br /> | vyšší účinnost je při vyšších výkonech<br /> |-<br /> | [[halogenová žárovka]] křemíková<br /> | 24<br /> |<br /> |-<br /> | [[kompaktní zářivka]]<br /> | 45–60<br /> | „úsporná žárovka“<br /> |-<br /> | [[Slunce]]<br /> | 93<br /> | &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> |-<br /> | klasická [[zářivka]] bílá<br /> | 50–100<br /> |<br /> |-<br /> | [[LED]] bílá<br /> | 55–200<br /> | &lt;ref name=&quot;klipstein&quot;/&gt;<br /> |-<br /> | vysokotlaká [[sodíková výbojka]]<br /> | 150<br /> | běžné venkovní osvětlení<br /> |-<br /> | nízkotlaká sodíková výbojka<br /> | 183<br /> |<br /> |-<br /> | [[ideální bílý zdroj]]<br /> | 251<br /> | [[barevná teplota]] 5800&amp;nbsp;K, spojité spektrum 400-700&amp;nbsp;nm<br /> |-<br /> | [[ideální monochromatický zdroj]]<br /> | 683<br /> | při 540&amp;nbsp;THz = 555&amp;nbsp;nm<br /> |}<br /> <br /> == Světelná účinnost záření ==<br /> '''Světelná účinnost záření''' či pouze '''světelná účinnost''', zastarale též '''viditelnost''', je [[fyzikální veličina]] charakterizující, nakolik se [[elektromagnetické záření]] s daným přenášeným výkonem projevuje jako viditelné [[světlo]]. Je tedy mírou vnímavosti lidského [[zrak]]u pro elektromagnetické záření.<br /> <br /> === Definice, značení a jednotky ===<br /> Světelná účinnost je definována jako poměr [[světelný tok|světelného toku]] k celkovému zářivému toku, tedy [[Energie záření|zářivé energii]] přenesené zářením za jednotku času.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-36, 6-37. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> * Doporučené značení: ''K''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: lumen na watt, značka lm/W<br /> <br /> Rozlišují se tři následující veličiny stejného druhu:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''), definiční vztah:<br /> *: &lt;math&gt;K = \frac{\Phi}{\Phi_\mathrm{e}} &lt;/math&gt;, kde<br /> *:: &lt;math&gt; \Phi \, &lt;/math&gt; je celkový [[světelný tok]] a &lt;math&gt; \Phi_\mathrm{e} \, &lt;/math&gt; celkový zářivý tok (zářivý výkon) složeného záření<br /> <br /> * '''Spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''K'' (''λ''), dříve též ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;) je spektrální účinnost monochromatického záření dané vlnové délky. Obecně (nejen pro monochromatické světlo) lze definovat pomocí spektrálních hustot světelného a zářivého toku:<br /> *: &lt;math&gt;K \left(\lambda\right) = \frac{\Phi_\lambda }{\Phi_{\mathrm{e} \lambda}} &lt;/math&gt;<br /> :Pomocí spektrální světelné účinnosti lze stanovit i spektrální účinnost složeného záření s daným spektrem zářivého toku pomocí vztahu:<br /> ::&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> * '''Největší/maximální spektrální světelná účinnost''', často zkráceně jen '''největší/maximální světelná účinnost''' (doporučené značení ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt; či ''K''&lt;sub&gt;max&lt;/sub&gt;) je maximum, kterého spektrální světelná účinnost nabývá při určité vlnové délce.<br /> <br /> S pomocí maximální spektrální světelné účinnosti se zavádí příbuzné [[bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]], zvané '''poměrná světelná účinnost (záření)''': &lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Doporučené značení: ''V''&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * Hlavní jednotka v [[soustava SI|SI]]: 1<br /> <br /> Rozlišují se:&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> * '''Poměrná světelná účinnost''' ('''složeného záření''' čili '''celková'''),<br /> *: &lt;math&gt;V = \frac{K}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> * '''Poměrná spektrální světelná účinnost (záření)''' resp. '''poměrná světelná účinnost při určité vlnové délce''' (doporučené značení ''V'' (''λ''), dříve též ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;)<br /> *: &lt;math&gt;V \left(\lambda\right) = \frac{K \left(\lambda\right)}{K_\mathrm{m}} &lt;/math&gt;<br /> :a platí:<br /> ::&lt;math&gt;V = \frac{\int V \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Fotopické a skotopické vidění ===<br /> Zrakové vjemy vznikají drážděním dvou druhů světločivných čidel – [[Čípek (oko)|čípků]] a [[Tyčinka (oko)|tyčinek]]. Tyčinky jsou mnohem citlivější, naopak čípky umožňují rozlišovat barvy. Za silného osvětlení převládá vnímání čípky, při slabém vnímání tyčinkami. Světelná účinnost se pro obě vnímání liší. {{#tag:ref|Příkladem dokládajícím tuto odlišnost je tzv. [[Purkyňův jev]]: U dvou různobarevných ploch, modré a červené, se při plném osvětlení jeví jako světlejší jiná plocha (červená) než při utlumeném osvětlení (pro oko přizpůsobené tmě se modrá plocha jeví světlejší)&lt;ref name=&quot;Horak&quot; /&gt;|group=&quot;pozn.&quot;}}<br /> <br /> Čípkové vidění (denní vidění, fotopické vidění, vidění při adaptaci oka na světlo) je zrakový vjem normálního lidského oka za světla, za dne. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o [[frekvence|frekvenci]] 540 [[hertz|THz]] (o vlnové délce 555 nm).&lt;ref name=&quot;SI&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Šindelář<br /> | jméno = Václav<br /> | příjmení2 = Smrž<br /> | jméno2 = Ladislav<br /> | příjmení3 = Beťák<br /> | jméno3 = Zdeněk<br /> | titul = Nová soustava jednotek<br /> | vydání = 3.<br /> | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 672<br /> | edice = Odborná literatura pro učitele<br /> | strany = 375–377<br /> | id = 14-539-81 <br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Tyčinkové vidění (soumrakové vidění, skotopické vidění, vidění při adaptaci oka na tmu) je zrakový vjem normálního lidského oka za soumraku, za (ne absolutní) tmy. Při tomto vidění je nejvyšší citlivost oka na záření o vlnové délce 507 nm.&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> Fotometrické veličiny včetně světelné účinnosti jsou definovány čistě fyzikálním způsobem, tedy pomocí pevně stanoveného průběhu spektrální světelné účinnosti a pomocí vztahů integrujících její součiny s objektivně stanovenými radiometrickými veličinami přes celé spektrum vlnových délek.<br /> <br /> V oborech, kdy je potřeba charakterizovat jednotlivé druhy vidění, je někdy potřeba rozlišit odlišnou spektrální světelnou účinnost pro fotopické a skotopické vidění, výjimečně dokonce i další fotometrické veličiny a jednotky (což je v dnešní době považováno za nesprávné). V takovém případě se zpravidla nejedná o veličiny a jednotky SI, i když mají stejné názvy doplněné přívlastky (fotopický lumen, skotopický lumen). Skotopické fotometrické veličiny a jednotky jsou vždy odlišné, fotopické se někdy ztotožňují s veličinami a jednotkami SI. Je tomu tak proto, že fotometrické veličiny SI historicky vzešly z veličin pro denní vidění. Pro fotopické veličiny se používá i stejné značení jako u SI, u skotopických jsou symboly čárkované (''K'' ̓, ''K''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓, ''K''&lt;sub&gt;m&lt;/sub&gt;̓, ''V'' ̓, ''V''&lt;sub&gt;''λ''&lt;/sub&gt;̓).&lt;ref name=&quot;SI&quot; /&gt;<br /> <br /> === Stanovení spektrální účinnosti ===<br /> Míra vnímání světla je subjektivní vlastností. Je proto problematické stanovit, kolikrát je jeden světelný vjem silnější než druhý. Průběh spektrální světelné účinnosti byl proto původně stanoven relativním kvalimetrickým měřením na skupině lidí s normálním viděním, jejichž oči byly adaptované na denní vidění. Při něm byl porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky ale stejného zářivého toku. Z toho bylo stanovena vlnová délka, při které je vjem nejsilnější, a ta byla ztotožněna s poměrnou spektrální účinností rovnou hodnotě 1. Následně byl opět porovnáván jas dvou ploch vedle sebe osvětlovaných monochromatickým zářením mírně odlišné vlnové délky, přičemž u slabšího vjemu byl zesilován zářivý tok až do té míry, aby se jas jevil jako stejný. Poměrem těchto zářivých toků tak byl dán i poměr spektrálních světelných účinností při těchto vlnových délkách. Takto byl stanoven celý průběh poměrné spektrální světelné účinnosti.&lt;ref name=&quot;Horak&quot;&gt;{{Citace monografie<br /> | příjmení = Horák<br /> | jméno = Zdeněk<br /> | příjmení2 = Krupka<br /> | jméno2 = František<br /> | titul = Fyzika. Příručka pro vysoké školy technického směru.<br /> | vydání = 3<br /> | vydavatel = SNTL/Alfa<br /> | místo = Praha<br /> | rok = 1981<br /> | počet stran = 1136<br /> | kapitola = 7.3.1<br /> | strany = 780–784<br /> | id = 04-017-81<br /> }}&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kvůli objektivnosti byl získaný průběh normalizován: Standardní hodnoty ''V'' (''λ'') pro oko adaptované na světlo byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (''Commission Internationale de l’éclairage'', CIE) v roce 1971 a schváleny [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodním výborem pro míry a váhy]] (''Comité international des poids et mesures'', CIPM) v roce 1972.&lt;ref name=&quot;ISO31-6&quot; /&gt;<br /> <br /> Absolutní hodnota světelné účinnosti je pak dána definicí [[kandela|kandely]], [[Nové definice SI#Kandela|modifikovanou pro světelnou účinnost]]:<br /> :''[[Kandela]] je jednotka [[svítivost]]i; její velikost je určena číselnou hodnotou světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540×10&lt;sup&gt;12&lt;/sup&gt;&amp;nbsp;Hz ([[Vlnová délka#Výpočet|≙555&amp;nbsp;nm]]), která je rovna přesně 683, je-li vyjádřena v jednotkách s&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt; m&lt;sup&gt;−2&lt;/sup&gt; kg&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt; cd sr neboli cd sr W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;, což je ekvivalent jednotky lm&amp;nbsp;W&lt;sup&gt;−1&lt;/sup&gt;.''&lt;ref name=&quot;newSI&quot;&gt;Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]. Kapitola 2.3.7. [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM), 2010. (anglicky)&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ke kolorimetrii ===<br /> [[Soubor:CIE 1931 Luminosity.png|náhled|vpravo|Normalizovaná citlivost &lt;math&gt;\bar y \left(\lambda\right)&lt;/math&gt; lidského oka na spektrální barvy za denního světla (fotopické vidění).]]<br /> Je obvyklé, že jedna z kolorimetrických funkcí používaných [[Barevný model|kolorimetrických soustav]] je přímo vázána na spektrální účinnost. U standardních kolorimetrických funkcí CIE ve standardní kolorimetrické soustavě (XYZ) CIE 1931 platí, že druhá trichromatická složka je z definice rovna poměrné spektrální světelné účinnosti:&lt;ref name=&quot;ISO31-6a&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položka 6-38. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> : &lt;math&gt;\bar{y} \left(\lambda\right) \overset{\underset{\mathrm{def}}{}}{=} V (\lambda) \, &lt;/math&gt;<br /> Proto je někdy poměrná spektrální účinnost označována &lt;math&gt;\bar{y} (\lambda) \, &lt;/math&gt;.<br /> <br /> === Vzájemné vztahy fotometrických a radiometrických veličin ===<br /> Pomocí světelné účinnosti je objektivně stanoven vztah [[fotometrické veličiny|fotometrických veličin]] k jim odpovídajícím [[radiometrické veličiny|veličinám radiometrickým]].&lt;ref name=&quot;ISO31-6b&quot;&gt;ČSN ISO 31-6 ''VELIČINY A JEDNOTKY, Část 6: Světlo a příbuzná elektromagnetická záření''. Položky 6-13 až 6-17 a 6-29 až 6-35. Český normalizační institut, Praha. Listopad 1995.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Pro spektrální veličiny platí (pro celkové veličiny je nutno integrovat přes vlnové délky celého spektra a případně normovat integrálem radiometrické spektrální veličiny):<br /> * spektrální světelný tok plyne ze [[spektrální zářivý tok|spektrálního zářivého toku]]:<br /> *: &lt;math&gt;\Phi_\lambda = K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální jas plyne ze [[spektrální zář]]e:<br /> *: &lt;math&gt;L_\lambda = K \left(\lambda\right) L_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální světlení plyne ze [[spektrální vyzařování|spektrálního vyzařování]]:<br /> *: &lt;math&gt;M_\lambda = K \left(\lambda\right) M_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvětlenost plyne ze [[spektrální ozářenost]]i:<br /> *: &lt;math&gt;E_\lambda = K \left(\lambda\right) E_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> * spektrální osvit plyne ze [[spektrální ozáření|spektrální dávky ozáření]]:<br /> *: &lt;math&gt;H_\lambda = K \left(\lambda\right) H_{\mathrm{e} \lambda} \, &lt;/math&gt;<br /> <br /> === Spektrální účinnost záření černého tělesa ===<br /> Je-li záření zdroje složeno z&amp;nbsp;více vlnových délek, je k&amp;nbsp;určení světelné účinnosti třeba znát spektrum záření, tedy rozložení výkonu mezi jednotlivé vlnové délky (přesněji se jedná o spektrální hustotu zářivého toku).<br /> Spektrální účinnost složeného záření je dána výše uvedeným vztahem<br /> :&lt;math&gt;K = \frac{\int K \left(\lambda\right) \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda }{\int \Phi_{\mathrm{e} \lambda} \mathrm{d}\lambda } &lt;/math&gt;<br /> Integrál lze převést na tvar s vytknutým rozměrovým amplitudovým faktorem s rozměrem světelné účinnosti, takže pod integrálem zůstává pouze součin poměrné spektrální účinnosti s hustotní funkcí ''B'' spojitého rozložení zářivého výkonu s vlnovou délkou (funkce ''B'' má tedy rozměr 1/m):<br /> :&lt;math&gt;K = 683\,\mathrm{lm/W} \int_0^\infty V \left(\lambda\right) B_\lambda \,\mathrm d \lambda&lt;/math&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Blackbody efficacy 1000-16000K.svg|náhled|vpravo|Světelná účinnost záření černého tělesa při různých teplotách. Hodnoty [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] jsou uvedeny v&amp;nbsp;[[kelvin]]ech.]]<br /> Žhnoucí předměty vyzařují přibližně jako [[absolutně černé těleso]], tedy podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova vyzařovacího zákona]]: &lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> :&lt;math&gt;B_\lambda = \left(\frac{hc}{\pi k T}\right)^4 \frac{1}{\lambda^5 \left(e^{hc/\lambda k T}-1\right)}\,,&lt;/math&gt;<br /> <br /> kde &lt;math&gt;h&lt;/math&gt; je [[Planckova konstanta]], &lt;math&gt;c&lt;/math&gt; je [[rychlost světla]] ve vakuu, &lt;math&gt;k&lt;/math&gt; je [[Boltzmannova konstanta]] a &lt;math&gt;T&lt;/math&gt; je [[termodynamická teplota]]. Dosazením do výše uvedeného vzorce získáme světelnou účinnost záření černého tělesa o&amp;nbsp;dané teplotě &lt;math&gt;T&lt;/math&gt;. Tato veličina je zobrazena v&amp;nbsp;přiloženém grafu. Těleso o&amp;nbsp;teplotě 5800&amp;nbsp;K, která odpovídá povrchové teplotě [[Slunce]], vyzařuje čistě [[bílá|bílé]] světlo s&amp;nbsp;účinností 93&amp;nbsp;lm/W.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt;<br /> <br /> Kdyby bylo možné zabránit tomu, aby zdroj vyzařoval na jiných vlnových délkách než viditelných, dostali bychom světelnou účinnost 251&amp;nbsp;lm/W. Tato hodnota představuje teoretické maximum, ke kterému se mohou blížit umělé zdroje bílého světla.&lt;ref name=&quot;murphy&quot;/&gt; S&amp;nbsp;bílou barvou lze tedy dosáhnout jen 37% maximální účinnosti monochromatického zdroje 683&amp;nbsp;lm/W.<br /> <br /> Lidské [[oko]] ale není přizpůsobeno (jak se traduje) spektru slunečního záření.&lt;ref&gt;http://www.phys.ufl.edu/~hagen/phz4710/readings/AJPSofferLynch.pdf - Some paradoxes, errors, and resolutions concerning the spectral optimization of human vision&lt;/ref&gt;</div> Č