Ybi: založena nová stránka s textem „{{Možná hledáte|Teplota barvy}} '''Barevná teplota''' (též '''teplota chromatičnosti''') je fyzikální veličina používaná jako charakteristika světla se spektrem podobným tepelným zářičům (tedy blízkým spektru dokonale černého tělesa, včetně běžného bílého světla). Světlo určité barevné teploty má barvu teplo|t…“

2023-01-12T18:50:39Z

založena nová stránka s textem „{{Možná hledáte|Teplota barvy}} '''Barevná teplota''' (též '''teplota chromatičnosti''') je fyzikální veličina používaná jako charakteristika světla se spektrem podobným tepelným zářičům (tedy blízkým spektru dokonale černého tělesa, včetně běžného bílého světla). Světlo určité barevné teploty má barvu teplo|t…“

Nová stránka

{{Možná hledáte|[[Teplota barvy]]}}
'''Barevná teplota''' (též '''teplota chromatičnosti''') je [[fyzikální veličina]] používaná jako charakteristika [[světlo|světla]] se [[elektromagnetické spektrum|spektrem]] podobným tepelným zářičům (tedy blízkým spektru [[Absolutně černé těleso|dokonale černého tělesa]], včetně běžného [[bílá|bílého]] světla). Světlo určité barevné teploty má [[barva|barvu]] [[teplo|tepelného]] záření vydávané černým tělesem, zahřátým na tuto teplotu.

== Definice, značení a jednotky, aplikovatelnost ==
'''Barevná teplota''' daného zářiče je [[termodynamická teplota]] černého tělesa, při které by vysílalo světlo, které vzbuzuje v normálním lidském oku stejný barevný vjem jako daný zářič.<ref name="SI">{{Citace monografie
| příjmení = Šindelář
| jméno = Václav
| příjmení2 = Smrž
| jméno2 = Ladislav
| příjmení3 = Beťák
| jméno3 = Zdeněk
| titul = Nová soustava jednotek
| vydání = 3
| vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1981
| počet stran = 672
| id = 14-539-81
}}</ref>
* Obvyklé značení: ''Θ''color, ''Θ''chrom, ''Θ''c, případně ''T''color, ''T''chrom, ''T''c
* Jednotka v [[Soustava SI|SI]]: [[kelvin]], značka K<ref name="SI" />

[[Soubor:Color temperature.svg|střed|Znázornění barev složeného světla podle barevné teploty (pro záření vydávané [[Absolutně černé těleso|dokonale černým tělesem]])]]
Jak ukazuje obrázek, je tato veličina vhodná pro chrakterizaci pouze takového záření, které vykazuje stejný barevný vjem jako složené tepelné záření ([[sálání]]) [[Absolutně černé těleso|dokonale černého tělesa]], tedy se spektrem daným [[Planckův vyzařovací zákon|Planckovým rozdělovacím zákonem]], jevícím se ve výsledku jako červené, žluté, bílé či modré (nelze např. použít pro zelené či fialové světlo – tepelné záření s maximem o vlnové délce zeleného světla se díky [[Barevný model#Aditivní míchání barev|složení]] se zářením okolních vlnových délek jeví jako bílé, u maxima fialové barvy jsou složky kratších vlnových délek ([[Ultrafialové záření|ultrafialové]]) neviditelné a modrý výsledek je tak dán složením fialového se zářením vyšších vlnových délek, tedy modrou a zelenou složkou). Podobné spektrum mají mnohá tělesa s příslušnou teplotou, u kterých je čárová složka spektra pohlcena nebo rozptýlena (např. záření rozžhavených kovů a hornin, hustého [[plazma]]tu, tedy i [[hvězda|hvězd]] – proto neexistují zelené hvězdy). Je tedy vhodná i pro „klasické“ světelné zdroje (kromě [[Slunce]] např. [[svíčka]] a [[žárovka]]), nikoli pro zdroje s výraznějším uplatněním čárového spektra (chemicky zbarvený plamen, [[LED|elektroluminiscenční diody]] jiných barev a [[výbojka|výbojky]], pokud není jejich záření vhodně upraveno [[luminofor]]y apod.)

Pro tyto účely je definována jiná podobná veličina, vhodná i pro charakterizaci monochromatického světla, tzv.
* '''Černá''' (též '''jasová''') '''teplota''' ''Θ''black daného zářiče při určité [[vlnová délka|vlnové délce]] <math>\lambda \,\!</math> je termodynamická teplota černého tělesa, při které by byl jeho [[jas]] (při stejné vlnové délce) stejný, jako [[Fotometrické veličiny#Spektrální fotometrické veličiny|spektrální jas]] daného zářiče.<ref name="SI" /> Platí:
: <math>\frac{1}{\Theta} - \frac{1}{\Theta_{\mathrm{black}}} = \frac{\lambda k}{h c}\,\ln \alpha_{\lambda}\,</math>, kde <math>\alpha_{\lambda}\,</math> je relativní spektrální [[Absorpce záření|pohltivost]] světla u povrchu zářiče.<ref name="SI" />

== Praxe ==
Barevná teplota se měří v [[kelvin]]ech a udává se v nich i v běžné praxi (na rozdíl od běžné [[teplota|teploty]] se nepoužívá [[Celsiova stupnice]]).

=== Příklady barevných teplot různých světelných zdrojů ===
* 600 K: červená [[LED dioda|dioda]]
* 800 K: „solární“ teplomet
* 1200 K: žhavé uhlíky
* 1900 K: [[svíčka]]
* 2300 K: ztlumená žárovka
* 2700 K: [[žárovka]], [[Slunce]] při východu a západu
* 3000 K: [[studiové osvětlení]]
* 3400 K: [[halogenová žárovka]]
* 4200 K: [[zářivka]]
* 5000 K: obvyklé denní světlo
* 5500 K: [[blesk (fotografie)|fotografické blesky]], [[výbojka|výbojky]]; toto je obvyklá barevná teplota používaná v profesionální fotografii
* 5780 K: povrchová teplota [[Slunce]] (kvůli Zemské atmosféře vnímáme ovšem barvu jako žlutou)
* 6000 K: jasné polední světlo
* 6500 K: standardizované denní světlo
* 7000 K: lehce zamračená obloha
* 8000 K: oblačno, mlhavo (mraky zabarvují světlo do modra), světlo blesků při bouřce
* 10 000 K: silně zamračená obloha nebo jen modré nebe bez Slunce
* 12 000 K: modrá obloha v [[zenit]]u, světlo svářecího elektrického oblouku
* 14 000 K: světlo [[Ultrafialové záření|UV]] trubic v [[solárium|soláriu]]
* 20 000 K: světlo sterilizační UV-C lampy

=== Barva světla zářivkových trubic ===
* 3 000 K - teple bílá (nejvíce využívaná barva osvětlení v domácnostech)
* 3000 K až 3300 K - světlo působí jako jasné, slabě nažloutlé, napodobující teplé žárovkové světlo
* do 3300 K - světlo označováno také jako teple bílé
* 3 800 K až 4000 K - chladně bílá (osvětlení výrobních prostor, skladů, kanceláří apod.)
* 5 400 K a více - označováno jako denní světlo
* 8 000 K - namodrale zbarvené světlo

Čím vyšší číslo uvedené na trubici, tím je světlo modřejší. Čím nižší číslo, tím je žlutější.

=== Teplota chromatičnosti a lidský zrak ===
[[Soubor:Whitebalance4.jpg|náhled|Fotografie v různých teplotách chromatičnosti]]
[[Zrak]] člověka má schopnost barevnou teplotu subjektivně přizpůsobovat světelným podmínkám – [[bílá|bílý]] papír vnímá jako bílý, i když je vlivem osvětlení zabarvený. Fotoaparáty a kamery se naproti tomu musí na barevnou teplotu nastavovat – vyvažovat. Lidské oko dokáže takto adaptovat i obraz silně ovlivněný barevným světlem – v lidském mozku existuje oblast, jakási paměť pro barvy, která si pamatuje, jakou barvu by rámcově měly mít věci, s kterými daný jedinec přichází do styku (obloha, vegetace, lidská pokožka, …).

=== Teplota chromatičnosti a fotografie ===
Moderní digitální fotoaparáty jsou též zpravidla schopny [[vyvážení bílé]] odhadnout automaticky, ale v některých situacích je výhodné prostředí napevno nastavit – často se tak dá předejít například oranžovému zabarvení snímků pořízených v žárovkovém osvětlení nebo naopak modrému nádechu u [[Fotografie|fotek]] při zatažené obloze.

[[Film]]ový materiál je naproti tomu většinou kalibrován na denní světlo, a barevné tónování se upravuje buď speciálními [[Fotografický filtr|filtry]] našroubovanými na objektivu (popř. na zasunuté do systému [[Cokin]]), gelovými filtry vkládanými na svítidla a nebo dodatečně při vyvolávání v laboratoři.

=== Teplota chromatičnosti u LED diod ===
[[LED dioda|LED diody]] jsou dnes standardně vyráběny v různých barevných provedeních. Barva je u nich ovlivněna druhem [[polovodič]]e a [[foton]]ech, které se z nich uvolňují. Modré světlo je uvolňováno při vysoké energii, červené uvolňováním nízké energie. LED diody jsou vždy monochromatické s dominantní vlnovou délkou. Bíla barva se u LED diod dosahuje mísením barev nebo [[fotoluminiscence|fotoluminiscencí]]. Proto je možné LED diody vyrábět s různou barevnou teplotou.

== Zajímavosti ==
[[Teplota]] na povrchu [[Slunce]] činí asi 5 800 K, proto ho lidé (pod atmosférou) vnímají jako žluté, na orbitě jako bílé (i když maximum jeho vyzařování je v zelené části viditelného [[Elektromagnetické spektrum|spektra]], jak plyne z [[Wienův posunovací zákon#Příklad|Wienova posunovacího zákonu]]).

Slunce je viděno ze [[Země]] jako červené jen při svém východu a západu, tedy když je nízko nad [[Horizont|obzorem]] a sluneční světlo na Zemi dorazí až poté, co vykonalo dlouhou (delší) cestu nižšími a hustšími vrstvami [[atmosféra|atmosféry]]. Molekuly [[vzduch]]u více [[Rayleighův rozptyl|rozptylují]] kratší vlnové délky světla (modré světlo), takže to se k pozorovateli dostane už [[červená|zčervenalé]]. Právě díky rozptýlenému (nepřímému) světlu se obloha jeví jako modrá. Obsahuje-li ovšem atmosféra velké množství vodních par, dojde k [[Absorpce světla|absorpci]] i vlnových délek odpovídajících modré barvě a dešťové mraky se pak na obloze jeví, jako že mají šedou až černou barvu.

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references/>

=== Související články ===
* [[vyvážení bílé]]
* [[šedá tabulka]]
* [[kalibrační terč]]
* [[modrá hodina]]
* [[kombinované osvětlení]]
* [[teplota barvy]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://web.archive.org/web/20060214040638/http://fotoroman.cz/techniques2/light_white_balance.htm Vyvážení bílé na DSLR]
{{Autoritní data}}

{{Portály|Fotografie}}

[[Kategorie:Barvy]]
[[Kategorie:Teplota]]
[[Kategorie:Technika fotografie]]
[[Kategorie:Fotometrické veličiny]]

Barevná teplota - Historie editací